Kosatka

31. března 2007 v 13:31 |  Encyklopedie zvířat
Kosatky jsou úžasná stvoření... jen když ji vidím na obrázku, dostávám z ní určitý respekt... je to moje oblíbenkyně...fakt tahle zvířata zbožňuju:) Tak si ji trochu přiblížíme... tady ten článek je z knížky, která se jmenuje ZÁZRAKY VE SVĚTĚ ZVÍŘAT, jejíž autorem je David Black.. určitě stojí za to, si ji aspoň půjčit v knihovně... opravdu moc hezká knížka:)
Takže kosatka dravá (Orcinus orca) patří mezi nejrychlejší a nejžravější mořské savce. Její maximální rychlost při pronásledování kořisti může přesáhnout 65 km za hodinu, ale obvykle plave pohodlnějším tempem, rychlostí jen 10-13 km za hodinu. Hlavní hnací síla kytovců vychází z ocasní ploutve ovládané mohutnými svaly umístěnými těsně před ocasem; tato vodorovně postavená ploutev se pravidelně pohybuje nahoru a dolů. Je-li kosatka u hladiny a chystá se vymrštit, nejprve skloní hlavu a vyklene hřbet a pak se vlnivým pohybem, který postupuje po celém těle až k ocasní ploutvi, odrazí a současně prudce máchne ocasem. Je to jako prásknutí silného biče. Značné zrychlení pohybu ocasní ploutve dodá tělu takovou energii, že kosatka je schopna vyskočit až 8 metrů nad hladinu. Když se chce rozhlédnout po okolí, vynoří hlavu a tělo z vody a "stojí na ocase" Pod vodou prudce pohybuje ocasní ploutví a tím se udržuje ve vzpřímeném postoji. Když mohutní samci po vymrštění z vody narazí plnou vahou těla zpět na hladinu, hlučné šplouchnutí je slyšet až několik kilometrů daleko. Kosatka je vlastně jen nádherně tvarovaný obrovský delfín. Profil její hlavy vytváří povlovnou rozmáchlou křivku od špičky čenichu až po zátylek. Od ostatních delfínů ji odlišuje výrazné černé a bílé zbarvení a silně vyčnívající hřbetní ploutev, která u dospělých samců může čnít více než dva metry nad hladinu. Samci mají tuto ploutev trojúhelníkovitou,samice štíhlejší srpkovitou. Samci se od samic liší i velikostí - dospělí mohou být až deset metrů dlouhí, zatímco samice měří nanejvýš šest metrů a většinou bývají ještě mnohem menší. Ale i malá samice může vážit téměř tunu, zatímco dospělí samci dosahují hmotnosti až 8 tun. Rozšíření kosatek je kosmopolitní, žijí v tropických mořích i v polárních oblastech ledové tříště. Jsou to nejbystřejší z mořských dravců a jediní kytovci, kteří loví teplokrevné živočichy - jiné delfíny, velryby, ploutvonožce a mořeské ptáky, i když se pravděpodobně živí hlavně velkými rybami a krakaticemi. K lovu jsou dobře vybaveny, mají silné zuby zasazené v hlubokých jamkách a uložené po dvaceti v obou čelistech.
Problémy s ochranou... technicky vzato ochranáři nepovažují kosatku dravou za ohrožený druh. Poměrně malá velikost ji zachránila před hromadným vybíjením pro velrybářský průmysl, i když norští a japonští velrybáři zaměření na lov malých kytovců nepochybně snížily stavy kosatek kdysi žijících kolem pobřeží Japonska. Lidé však zabíjejí kosatky jen pro pochybnou a krutou zábavu. Biolog Erich Hoyt se zmiňuje v ročence ochrany přírody (World Conservation Yearbook) z roku 1978 o tom, že rybáři i jiní námořníci běžně střílejí a zabíjejí tyto inteligentní savce z pouhé nudy nebo pomýlené nenávisti. Zvláště u rybářů převládá pocit, že kosatka je vhodný terč - má "špatnou pověst" a žere příliš mnouho ryb. Naštěstí koncem sedmdesátých let stříletí kosatky chované v zajetí jako atrakce severoamerických delfinárií rychle přesvědčily publikum o svém půvabu, hravosti, překvapující inteligenci a - to snad ani není třeba dodávat - i o tom, že pro člověka neznamenají žádné nebezpečí...
Zpěv kosatek...tenhle článek je zase z wikipedie...Podobně jako jiní delfíni jsou kosatky velmi zpěvná zvířata. Vydávají různé druhy cvakání a hvízdání, které slouží ke komunikaci a echolokaci. Typ vytvářených zvuků se velmi liší v závislosti na aktuální aktivitě. Během odpočinku jsou kosatky mnohem tišší, vydávají jen nahodilá volání, která se silně se liší od volání vydávaných při aktivní skupinové činnosti. Stálá stáda kosatek mají větší sklony ke zpěvu než nestálé skupiny. Vědci se domnívají, že pro to existují dva hlavní důvody. Za prvé - usedlé kosatky zůstávají ve stejných sociálních skupinách mnohem déle, takže vytvoří mnohem komplikovanější sociální vztahy, které se odrážejí v častější komunikaci. Nezávislé kosatky spolu zůstávají jen po prchavé zlomky času (obvyklá perioda jsou hodiny nebo dny) a proto komunikují méně. Za druhé - nezávislé kosatky se mnohem raději živí mořskými savci než stálá stáda upřednostňující ryby. Kosatky lovící savce musí být mnohem tišší, aby zmenšily pravděpodobnost odhalení. Z tohoto důvodu většinou používá lovící kosatka pro echolokaci jenom jednoduché cvaknutí (zvané šifrované cvaknutí) oproti dlouhému řetězci cvaknutí pozorovanému u jiných druhů. Stálá stáda užívají místní dialekty. Každé má své písně nebo série jednotlivých hvizdů a cvaknutí, které stále opakuje. Zdá se, že každý člen stáda zná všechny jeho písně, takže je nemožné po hlase identifikovat jediné zvíře, jenom dialektovou skupinu. Jedna píseň může být známa jen jedné skupině nebo může být sdílena několika skupinami. Stupeň podobnosti písní mezi dvěma skupinami se obecně jeví být funkcí jejich genealogické blízkosti spíše než blízkosti geografické. Dvě skupiny sdílející stejné předky, ale rozrůstající se ve velké vzdálenosti, mají velmi podobné písně. Předpokládá se, že písně přecházejí z matky na dítě během období kojení.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 julia julia | 7. prosince 2008 v 15:41 | Reagovat

verlyba  je hrozná

2 kika kika | 13. října 2009 v 14:12 | Reagovat

hezki

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama