Březen 2007

Tygr ussurijský

31. března 2007 v 18:04 Encyklopedie zvířat
Takže tentokrát je zdrojem ENCYKLOPEDIE ZVÍŘAT... jsou to takové ty karty, v tom pořadači..jestli to znáte:)
Vzácný tygr ussurijský nežije na Sibiři, ale v oblasti Amur - Ussuri, v místech, kde po většinu rokku leží sníh. Revír samce je obrovský, dělí se o něj obvykle se dvěma samicemi.
Způsob života... Tygr ussurijský obývá obrovská teritoria, mnohdy o rozloze až tři tisíce čtverečních kilometrů. Jestliže však na tomto územi najde dostatek potravy, zůstává po celý rok uvnitř hranice svého revíru. Když nemá dostatek lovné zvěře, stává se, že usmrtí i větší domácí skot nebo psa. Samice si stejně jako samci značí své teritorium močí, nebo seškrabáváním kůry na určitých stromech. Tygr si při pohybu po svém okrsku pravidelně kontroluje své značky, stejně jako značky druhých tygrů. Pachové značky mají význam nejen při označení určitého loveckého revíru, ale současně umožňují i setkání obou pohlaví v době rozmnožování. Vzájemně se protínají pouze samčí revíry se samičími, protože samci hájí své revíry před jinými samci. Přitom se soustřeďují jen na nejdůležitější místa hranice. Samec tygra vede samotářský život, zatímco samice jsou naopak tolerantní a zpravidla se snášejí.
Rozmnožování...Tygr ussurijský nemá přesné období rozmnožování. Samice v době říje označuje místa močí a drápe značky do kůry stromů. Protože tygři mívají rozsáhlé revíry, vydává se samice častokrát sama na cesty a vyhledává partnera. Samice je připravena k páření poze někkolik dnů, obykle tři až sedm. Během této doby opakují tygři páření mnohokrát a zůstávají po celou dobu pohromadě. Pak samec samici opouští, aby si opět našel jinou. Asi ze 95-112 dnů se na krytém místě rodí dvě až čtyři slepá mláďata. Matka je kojí a zpočátku je nenechává samotná. Oči se mláďatům otevírají asi za dva týdny, v té době jim také začínají růst jejich první zuby. Ve stáří dvou měsíců mláďata většinou poprvé opouštějí svůj úkryt. Matka jim přináší maso i přesto, že je nadále kojí, a to až do stáří pěti či šesti měsíců. V této době je už bere s sebou na lov. Již jako koťata mají vrozenou schopnostu uchopit kořist za krk; od matky se učí najít přesné místo, kam se musí zakousnout. Tato průprava pro budoucí samostatný lov trvá celé měsíce. Nejčastější hrou tygřat jsou honičky a vzájemné rvačky. I ty jsou pouze soustavným nácvikem loveckých metod. Přibližně ve stáří jednoho roku vycházejí mláďata poprvé sama na lov, aby si ověřila jeho techniku, kterou se doposud učila od matky. Již ve stáří dvou let mohou ulovit větší kořist. Samice vodí svá mláďata na lov až do doby jejich pohlavní dospělosti. Teprve pak jsou schopna samostatné existence.
Potrava a lov... I přes svoji velkou sílu a bystré smysly musí tygr strávit dlouhé hodiny na lovu, neboť bývá úspěšný pouze jeden pokus z deseti. Tygr se za svojí kořistí plazí deset až dvacet pět metrů. Jeho plížení je velmi specifické - propadá se v zádech, zatímco zadní nohy zůstávají pevně na zemi. Malá zvířata usmrcuje prokousnutím hrdla, větší nejprve strhne k zemi a pak prokousne jejich šíji. Když chybuje a nezasáhne kořist, vzdálí se asi o dvě stě metrů. V tomto případě opakuje útok jen zřídkakdy. Po usmrcení odtáhne tygr kořist do úkrytu, nejčastěji do blízkosti vody. Zde žere a pije vodu, před usnutím si nejprve ukryje zbytky. Dříve však musí zahnat všechny potravní konkurenty. Tygr, tak jako ostatní velké kočky, žere potravu většinou vleže. Při žraní si kořist přidržuje mezi tlapami. Tygr se specializuje na lov velkých koopytníků, v případě nouze však žere i ryby, žáby, želvy, ptáky a myši, občas dokonce nepohrdne ani různými plody.
Zvláštní přizpůsobení...Zimní srst tygra ussurijského je žlutavá, na rozdíl od srsti letní, která je zbarvena červenooranžově. Odstín světlé srsti dobře odpovídá sněhem pokryté tajze. Protože tygr ussurijský musí žít v teplotách okolo minus 45 stupňů Celsia, má delší a hustší srst než tygři, kteří žijí v teplých oblastech. Je také jediným tygrem, který má ve slabinách a na břiše až 5 centimetrů vysoký tukový polštář, který chrání jeho tělo před ledovým větrem a extrémně nízkými teplotami. Lebka tygra je ve srovnání s lebkou lva kratší v obličejové časti, ale přitom mohutnější a širší v nostrální časti.
Tělesné rozměry: Délka: samci 2,7 - 3,8 m, samice jsou menší, Výška těla v kohoutku: 105 - 110 cm, hmotnost 250 - 280 kg.
Tygr se dožívá asi 15 let.

Kavalír king charles španěl

31. března 2007 v 17:30 Hafani...
Takže tentokrát jsem čerpala opět z www.chovatelka.cz , potom z www.celysvet.cz a www.psi-kocky.cz ...
Táák charakteristika plemene... takže Kavalír king charles španěl je velmi živý, veselý, přítulný pes, který se snaží co nejvíce se svému pánovi zavděčit... Je laskavý, také smělý a nebojácný...také velmi přátelský a nemá žádné sklony k agresivitě... je velmi přizpůsobivý, takže se hodí i do bytu k lidem různých věkových kategorií. Tento pejsek dokáže celou věčnost proležet na gauči...ale zároveň je velmi sportovně nadaný a pohyb mu dělá dobře:)
Historie tohoto plemene začíná nejspíš ve Velké Británii... byl i oblíbeným plemenem na královském dvoře a mezi šlechtici... jen se na něj podívejte... úplný hradní pán:) Toto plemeno bylo drženo jen mezi šlechtici, a bylo znakem velkého bohatství, či vysokého postavení.
Tak výška kavalíra se pohybuje něco kolem 27-32 cm a váží v rozmezí 3,5-6,5 kg... na každých stránkách to mají jinak...na každé je úplně něco jiného...ach jo:)
Srst má dlouhou, hedvábnou a lesklou...přípustná je i mírně zvlněná srst. Neměla by se trimovat! Zbarvení mohou být: Black and tan. Blenheim, Ruby- Ru a Tricolor.
A jak se má toto plemeno v současnosti? Určitě dobře...jeho popularita, jako rodinného psíka značně stoupá... aby taky ne... tento elegantně vypadající a inteligentní psík je také v hojném počtu zastoupen na různých psích výstavách... prostě šlechtic mezi psy:)

Kosatka

31. března 2007 v 13:31 Encyklopedie zvířat
Kosatky jsou úžasná stvoření... jen když ji vidím na obrázku, dostávám z ní určitý respekt... je to moje oblíbenkyně...fakt tahle zvířata zbožňuju:) Tak si ji trochu přiblížíme... tady ten článek je z knížky, která se jmenuje ZÁZRAKY VE SVĚTĚ ZVÍŘAT, jejíž autorem je David Black.. určitě stojí za to, si ji aspoň půjčit v knihovně... opravdu moc hezká knížka:)
Takže kosatka dravá (Orcinus orca) patří mezi nejrychlejší a nejžravější mořské savce. Její maximální rychlost při pronásledování kořisti může přesáhnout 65 km za hodinu, ale obvykle plave pohodlnějším tempem, rychlostí jen 10-13 km za hodinu. Hlavní hnací síla kytovců vychází z ocasní ploutve ovládané mohutnými svaly umístěnými těsně před ocasem; tato vodorovně postavená ploutev se pravidelně pohybuje nahoru a dolů. Je-li kosatka u hladiny a chystá se vymrštit, nejprve skloní hlavu a vyklene hřbet a pak se vlnivým pohybem, který postupuje po celém těle až k ocasní ploutvi, odrazí a současně prudce máchne ocasem. Je to jako prásknutí silného biče. Značné zrychlení pohybu ocasní ploutve dodá tělu takovou energii, že kosatka je schopna vyskočit až 8 metrů nad hladinu. Když se chce rozhlédnout po okolí, vynoří hlavu a tělo z vody a "stojí na ocase" Pod vodou prudce pohybuje ocasní ploutví a tím se udržuje ve vzpřímeném postoji. Když mohutní samci po vymrštění z vody narazí plnou vahou těla zpět na hladinu, hlučné šplouchnutí je slyšet až několik kilometrů daleko. Kosatka je vlastně jen nádherně tvarovaný obrovský delfín. Profil její hlavy vytváří povlovnou rozmáchlou křivku od špičky čenichu až po zátylek. Od ostatních delfínů ji odlišuje výrazné černé a bílé zbarvení a silně vyčnívající hřbetní ploutev, která u dospělých samců může čnít více než dva metry nad hladinu. Samci mají tuto ploutev trojúhelníkovitou,samice štíhlejší srpkovitou. Samci se od samic liší i velikostí - dospělí mohou být až deset metrů dlouhí, zatímco samice měří nanejvýš šest metrů a většinou bývají ještě mnohem menší. Ale i malá samice může vážit téměř tunu, zatímco dospělí samci dosahují hmotnosti až 8 tun. Rozšíření kosatek je kosmopolitní, žijí v tropických mořích i v polárních oblastech ledové tříště. Jsou to nejbystřejší z mořských dravců a jediní kytovci, kteří loví teplokrevné živočichy - jiné delfíny, velryby, ploutvonožce a mořeské ptáky, i když se pravděpodobně živí hlavně velkými rybami a krakaticemi. K lovu jsou dobře vybaveny, mají silné zuby zasazené v hlubokých jamkách a uložené po dvaceti v obou čelistech.
Problémy s ochranou... technicky vzato ochranáři nepovažují kosatku dravou za ohrožený druh. Poměrně malá velikost ji zachránila před hromadným vybíjením pro velrybářský průmysl, i když norští a japonští velrybáři zaměření na lov malých kytovců nepochybně snížily stavy kosatek kdysi žijících kolem pobřeží Japonska. Lidé však zabíjejí kosatky jen pro pochybnou a krutou zábavu. Biolog Erich Hoyt se zmiňuje v ročence ochrany přírody (World Conservation Yearbook) z roku 1978 o tom, že rybáři i jiní námořníci běžně střílejí a zabíjejí tyto inteligentní savce z pouhé nudy nebo pomýlené nenávisti. Zvláště u rybářů převládá pocit, že kosatka je vhodný terč - má "špatnou pověst" a žere příliš mnouho ryb. Naštěstí koncem sedmdesátých let stříletí kosatky chované v zajetí jako atrakce severoamerických delfinárií rychle přesvědčily publikum o svém půvabu, hravosti, překvapující inteligenci a - to snad ani není třeba dodávat - i o tom, že pro člověka neznamenají žádné nebezpečí...
Zpěv kosatek...tenhle článek je zase z wikipedie...Podobně jako jiní delfíni jsou kosatky velmi zpěvná zvířata. Vydávají různé druhy cvakání a hvízdání, které slouží ke komunikaci a echolokaci. Typ vytvářených zvuků se velmi liší v závislosti na aktuální aktivitě. Během odpočinku jsou kosatky mnohem tišší, vydávají jen nahodilá volání, která se silně se liší od volání vydávaných při aktivní skupinové činnosti. Stálá stáda kosatek mají větší sklony ke zpěvu než nestálé skupiny. Vědci se domnívají, že pro to existují dva hlavní důvody. Za prvé - usedlé kosatky zůstávají ve stejných sociálních skupinách mnohem déle, takže vytvoří mnohem komplikovanější sociální vztahy, které se odrážejí v častější komunikaci. Nezávislé kosatky spolu zůstávají jen po prchavé zlomky času (obvyklá perioda jsou hodiny nebo dny) a proto komunikují méně. Za druhé - nezávislé kosatky se mnohem raději živí mořskými savci než stálá stáda upřednostňující ryby. Kosatky lovící savce musí být mnohem tišší, aby zmenšily pravděpodobnost odhalení. Z tohoto důvodu většinou používá lovící kosatka pro echolokaci jenom jednoduché cvaknutí (zvané šifrované cvaknutí) oproti dlouhému řetězci cvaknutí pozorovanému u jiných druhů. Stálá stáda užívají místní dialekty. Každé má své písně nebo série jednotlivých hvizdů a cvaknutí, které stále opakuje. Zdá se, že každý člen stáda zná všechny jeho písně, takže je nemožné po hlase identifikovat jediné zvíře, jenom dialektovou skupinu. Jedna píseň může být známa jen jedné skupině nebo může být sdílena několika skupinami. Stupeň podobnosti písní mezi dvěma skupinami se obecně jeví být funkcí jejich genealogické blízkosti spíše než blízkosti geografické. Dvě skupiny sdílející stejné předky, ale rozrůstající se ve velké vzdálenosti, mají velmi podobné písně. Předpokládá se, že písně přecházejí z matky na dítě během období kojení.

Beagle

31. března 2007 v 12:57 Hafani...
Takže zdroje tohoto článku jsou hlavně www.beagle.cz a www.chovatelka.cz určitě tam koukněte:) Takže začneme zase tím, jak vlastně beagle vypadá... takže výška se pohybuje něco okolo 33-43 cm... ručička na váze zase 8-14 kg...beagle má také sklon k tloustnutí...tak svého miláčka moc nerozmazlujte, a dopřejte mu hodně pohybu:) Srst beagla je kratší, hustá, a voděodolná...zbarvení je hodně...může být tricolor (trojbarevné), hnědobílé (dvoubarevné - tan and white), melír (pied), či modře skvrnité zbarvení (blue mottled)...vyskytuje se i tzv. játrové zbarvení, ale není uznáváno a vylučuje se ze standartu. Péče o jeho srst je asi jediným problémem v chovu tohoto celkem nenáročného psa...je nutné jí dodat každodenní péči....avšak koupat jen v případě nutnosti... také uši by se měly udržovat v čistotě...
Teď trochu historie...beagle byl vyšlechtěn v Anglii ve 14. století...vznikl křížením loveckých psů...po několik století toto plemeno pobývalo na královském dvoře v Anglii, ke byl používán ke štvanicím ve smečkách. Až na začátku 20.století se beagle dostal do USA a poté se stal velice populárním plemenem, které je dnes rozšířeno po celém světě.
A nyní povahové rysy...beagle je známý svou živou, nespoutanou povahou...je to nezávislý pes, ale někdy může mít sklony k toulání se...tak dávejte na svého pejska pozor...ať vám neskáče k sousedům:) Je to temperamentní pes, který dobře vychází s ostatním psy, dětmi, i zvířaty...jen k cizím lidem se chová vyčkávavě...
Takže a co výchova? Beagle je dobře vychovatelné plemeno... většinou jde výchova bez problémů, ale musí se s ní začít již v raném věku...měla by být důsledná a docílit toho, aby nejen měl respekt váš pes z vás....ale i vy z něj... hlavní je důvěra... pokud váš beagle pochopí pravidla, která si ustanovíte, bude jeho výchova již nekomplikovaná a může i posílit pouto, mezi vámi, a vaším psem...
A kolika se takový beagle dožívá? Průměrně je to kolem 13 let...:)

Mp3

31. března 2007 v 12:03 Trošku "humoru"...
Deníček dospívající dívky... to si rozhodně pusťte...:)
Dopis Ježíškovi....:) Jak idilické...:)
Babička ... tak tohle je parodie na Babičku...zkuste to:)
O červené Karkulíně...:) Známá pohádka v "Brněnském hantecu" :))
Ou můj hněd... na tohle nejde nic říct...:)
Čím to je, že zácpu máš... zase parodie... kdo tohle vymýšlí....:)
Maruška soutěží:) Slečna...či paní Marie hádá tajemný zvuk v soutěži...jakpak to asi dopadne...:)
Rozbité válce v telefonu... vydařený telefonát na linku operátora...:))
Erotický dabing pro pamětníky...:) opravdu...kvalitní dabing...co jiného na to říct:)
Autoškola... záznam z jízdy v autoškole...velice trpělivý... pan učitel...:)
Perníková chaloupka... velmi zajímavá verze této pohádky...:)



Top list

30. března 2007 v 19:19 Top list...
TOPlist

Sibiřský husky

30. března 2007 v 19:09 Hafani...
Tak...nejprve asi by to chtělo...tak nějak, zhruba napsat, jak vlastně vypadá...že jo...tak pokusíme se:) Takže začneme...asi popořadě...hlava huskyho...lebka je klenutá...a tak nějak se zužuje přes zřetelný čelní sklon...áááááž k čenichu. Mozkovna...kdyby někdo nevěděl, co to je....tak....co to vlastně je? :D Né...zase kecám...mozkovna s nosem, jsou tak stejně dlouhé....teď oči...mají takový...mandlovitý tvar...celkově jsou takové, šikmě posazené... jinak kdyby někoho zajímala barva...jsou buď hnědé, modré, nebo taky každé oko jinak zbarvené. Ááá na řadě jsou uši....uši uši uši...každému psu sluší...jéé já vymyslela básničku...klíídek :D.. tak...ušiska má...tak teoreticky něco mezi velkými...a malými...takže jinak řečeno, uši jsou středně velké, tvarem by se dalo říct, že se podobají trojúhelníku...jsou nasazeny docela vysoko, a blízko u sebe. A jdeme na tělo...woow...teď by to celkem i trochu vyznělo...či spíš, vypsalo...že mám zoofilistické sklony...buďte bez obav...nemám...:D Takže celkově má husky svalnatý, hluboký hrudník...hřbet je rovný ...srst huskyho...má hustou podsadu....již na první pohled je znát, že tohle plemeno má opravdu nááádhernou srst... jen pohladit...jeho srst ani nepotřebuje žádnou úpravu...samozřejmě kromě srsti na tlapkách:) a když už jsme u těch tlapek...jsou oválné, dobře porostlé srstí... tak nějak....to by mohlo stačit...upozorňuju, že nejsem žádný expert...nemusí to být pravda :D Ale myslím, že aaž tak hrozný to nebude... jinak výška huskyho...u psů je to zhruba v rozmezí těch 53 až 60 cm a u fen 51 až 56 cm.
Tak a teď něco z historie...takže...dočetla jsem se, že sibiřský husky je pes kočovných "Čukčů". Tento kmen je z etnické skupiny Anuit z východní Sibiře. Huskyho používali především k pasení sobů, k zápřahu do saní i jako hlídacího psa. Aby taky ne...huskyové jsou výborní pracovní psi....ááá jelikož pochází ze Sibiře, jsou zvyklí na tvrdé životní podmínky. No, ale dál... po staletí žilo toto plemeno na Sibiři v izolaci...až na počátku našeho století se s lovci kožešin dostali do severní Ameriky. A potom už to šlo ráz naráz...velmi brzy se totiž stali nepřekonatelnými šampióny v závodech se psím spřežením a nyní... jsou milými, oddanými a oblíbenými psími společníky.
A co temperament? Husky má velmi milou...dalo by se říct...až neobyčejně milou povahu....I přesto je však ostražitý...je velice poslušný, a taky inteligentní...teď mluvím obecně...může se stát, že...třeba... nějaký pesan tohoto plemene nemusí odpovídat tomuhle, co tu popisuju... třeba bude jako tajtrdlík poskakovat nahoru a dolů... i když zde by se dalo hooodně dlouho diskutovat, zda je to projev inteligence, nebo nee:)

Kdo jsem?

30. března 2007 v 18:16 Něco o mě, plus moje kydy...
Jsem...cosi...nejde to přesně vyjádřit...:D asi bych se popsala takhle...ukňouraný, rozmazlený dítě...ehm....:D Který pořád do něčeho mele...ani neví co...když se to tak vezme...v některých chvílích dokážu být i milá... néé...kéécáám... :D Né...teď kecám....proboha co to kecám? :D Už radši kecat nebudu... mám z toho trauma... to byl zase nápad...dělat si blog... doteď o mě lidstvo nevědělo... a teď se dozví, že jejich vlast obsahuje článek, jehož snem je založit si továrnu na pribináčky... utííkéééjtééé.... právě mě chytil duch mého druhého já...jsem opět ready... takže...jinak moje jméno... Panda Obecná...ehm... opět se mě zhošťuje ten pocit...že se mnou není něco v pořádku... no prostě, víte o mě to hlavní...a to je, že nejsem normální....né kecám...teď jsem právě kecala, že kecám, že jsem kecala...konec...:D
Jéééé vlastně ještě malý dodatek... rozhodla jsem se, že tento blog bude cééélý o zvířatech...samozřejmě, že... tu bude sem tam i něco jinýho:) Ale zvířata jsou můj život... o těch vím nejvíc...narozdíl od ostatního :D Zvířata miluju... narozdíl od lidí... nelíbí se mi to přirovnání, že někteří lidé jsou zvířata... zvířata mají narozdíl od nich aspoň duši... někteří lidé však právě tohle postrádají...

Takže jsem si založila blog...

30. března 2007 v 18:06 Něco o mě, plus moje kydy...
A jéjej...vždycky když mě popadne nuda...tak to dopadá takhle...dělám blbosti...:D No...ale i když... už bych ty svý chvilkový "záchvěvy nudy" mohla aspoň využít k něčemu dobrýmu...lepšímu...než je třeba koukání se do stropu...koukání se do země...koukání se...do strany...no prostě koukání ... popojedem...šmírování sousedů oknem...lezení jim po střeše...či půlhodinový se motání na židli s kolečkama, z čehož je mi tak akorát špatně...:) Právě jsem si všimla zajímavýho úkazu...jáá séé néénudííím:) To je velice příznivá zpráva...i když...trošku si říkám, jestli není blbost, psát někde na netu o mým nudění se...velice zajímavý téma...no...nevadí, každej začátek je....teď mi to vypadlo...měla to být metafora...tak nic, myslela jsem, že budu vypadat jako "inteligentní člověk", co používá metafory...nevadí...začátek je začátek...a basta, právě jsem vymyslela metaforu, taaaak nekecat...:D Proč to sem píšu...když si to stejně nikdo číst nebude?:D Beru to z toho pozitivního hlediska...nebudu se nudit...to je trapný...končím svou reportáž: Nudění se...se mnou...ehm...:D